Pottermore.com před nějakou dobou vyvolal mezi věrnými fandy HP pořádnou vlnu. Nejdřív se spekulovalo, co že to vlastně bude a pak všichni chtěli hrát beta verzi, na kterou nebylo snadné se dostat. Dnes už je Pottermore přístupné všem (aspoň já neměla žádný problém s registrací), ovšem nabízí se otázka - Má vůbec cenu se na tu stránku přihlašovat?
Rozhodla jsem se Pottermore vyzkoušet. Původně jsem měla představu, že to funguje podobně jako takové ty "internetové Bradavice", čili RPG, kde hrajete za studenty či učitele a navštěvujete Bradavice. (přičemž těm já jsem nikdy na chuť nepřišla, protože většina lidí měla za postavy odporné Mary Sue, z čehož jsem dostávala osypky) Tato představa byla poněkud mylná, přesto nemohu říct, že bych registrace na pottermore litovala...
Na úvodní stránce se vás ptají, zda-li jste magičtí a vyplňujete několik osobních údajů - jméno, příjmení, datum narození, mail, zemi, odkud jste a také kolik HP filmů jste viděli a kolik jste četli knih. Po ověřovacím mailu získáte přihlašovací jméno. Ano, získáte - na pottermore si nemůžete vymyslet vlastní nick, dají vám na výběr asi z pěti variant, jedné šílenější než druhé, které se skoro nedají zapamatovat. Většinou se skládají ze dvou slov a nějakého počtu čísel. Já si vybrala jedinou přezdívku z nabídky, která v sobě měla pouze 4 čísla - na pottermore mě najdete pod nickem OwlStone9630. Jako důvod na pottermore uvádějí ochranu osobních údajů. (může se to zdát přehnané, ale nesmíme zapomenout, že na pottermore se hlásí hromada malých děcek, které o ochraně osobních dají neví nic a jsou schopné si do profilu napsat napsat úplně všechno, včetně čísla maminčina účtu)
neděle 22. dubna 2012
pátek 20. dubna 2012
Red Hood and the Outlaws - překvapivě dobrý komiks
EDIT: Tenhle článek už tak moc neplatí, protože čím víc se začítávám do původních DC komiksů, tím víc na komiksu nacházím nějaké chyby. Red hood and the outlaws je tedy moc zajímavý komiks, pokud o postavách nic moc nevíte a předtím jste s nimi nic nečetli, ale jinak... nejspíš budete znechuceni. Zvlášť mě tak trochu štve ta situace ohledně Kory.
I když možná se mi to líbilo, protože všichni tvrdili, jak je to hrozné. Však to znáte, já jdu proti proudu. Kresba ale pořád nic moc. Ještě uvidíme, ale Jasona mám celkem ráda, tak mu dám šanci. ;)
V minulém článku jsem se zmínila o komiksu Red Hood and the Outlaws s tím, že mě odradila jeho zvláštní kresba. Dnes jsem se rozhodla to překousnout a ještě jednou se zkusit začíst - a velice mě překvapilo, jak rychle a snadno to šlo.
Už slovíčko "outlaw" v názvu naznačuje, že tenhle komiks nebude o veslých superhrdinech, kteří zachraňují koťátka ze stromů a převáději babičky přes ulici. (outlaw znamená mimo zákon, psanec, vyhoštěnec) Kdepak, tahle parta má spíše blíže ke zločincům než hrdinůn a nebojí se zamazat si ruce.
Roy Harper snad kdysi býval superhrdinou, dneska je však spíše lidskou troskou. Vypadá jako feťák, má problémy s pitím, nemá žádné přátele a je na mizině. Aby to bylo ještě lepší, nejspíš ho brzy popraví za zločiny které nespáchal v nějaké zemi na středním východě, kde o demokracii v životě neslyšeli.
Koriand´r (nebo také Kori či Starfire) je rusovlasá mimozemšťanka, která se narodila jako princezna. Bohužel velmi rychle ji její vlastní sestra prodala do otroctví a ona musela bojovat o život. Nyní žije na Zemi a dost se snaží, aby o tom nikdo nevěděl - lidé se jí totiž bojí a nenávidí ji, protože je jiná než ostatní a také kvůli jejím schopnostem.
Jason Todd (aka Red Hood) je psychopat, jak by vám řekl každý lékař z Arkhamu. Dřívě byl Robinem (konkrétně číslo 2), tedy do té doby, než mu Joker rozmátil obličej páčidlem a nechal ho vybouchnout. Jason to samozřejmě nepřežil, ale z neznámého důvodu ho nějaká vyšší síla vrátila zpět do života. Už to ale nebyl ten samý Jason jako dřív. Red Hood je posedlý pomstou, kterou touží vykonat nejen na Jokerovi, ale i na Batmanovi, kterého viní ze své smrti. A je ochoten jít přes mrtvoly...
Tito tři spolu zformují jakýsi zvláštní tým-netým a vzájemně si hlídají záda. Ví moc dobře, že by je zbytek superhdinů nepřijal a tak si žijí tak nějak po svém. A občas po svém také páchají nějakou tu spravedlnost...Protože občas musíte bojovat proti kriminálním živlům jejich vlastními zbraněmi.
Když jsem četla Outlaws poprvé, celkem mě odradila kresba. Jason občas vypadal jako holka, vše je kreslené takovým zvláštním roztřeseným stylem a taky mě moc nenadchl, jak autoři oblékali Starfire. (nebo spíš neoblékali) Na můj vkus toho ukazovala až moc.
Ani k postavám jsem z dřívějška neměla bůhví jaký vztah - Roy byl pro mě ten zrzavý čahoun z Young Justice s ptačí mozkem a rádoby drsnými keci, Starfire jsem měla zaškatulkovanou jako přehnaně teatrální ex-přítelkyni Dicka (prvního Robina, nyní Nightwinga) a Jason... V předchozích komiksech byl vždycky děsně otravnej. Objevil se vždy v novém kostýmu, ovšem se stejnými keci a pořád prudil Batmana, dokud nebyl zpacifikován. (pak ovšem utekl z vězení a začalo to nanovo... kolik vystřídal těch kostýmů, asi čtyři?)
Proto mě tolik překvapilo, že jsem si všechny tři při druhém přečtení hned zamilovala. Z Kori se vyklubala fajn holka, co nepotřebuje, aby jí nikdo zachraňoval a naopak až s téměř mateřskou trpělivostí zachraňuje z prekérních situací Jasona s Royem. A její přístup k sexu mě pobavil. (a pohoršil veškeré americké pruderní matky, které jí označili za lehkou děvu a i hůře) Ale co je špatného na tom, že si žena spí s kým chce, aniž by se vázala? (navíc Kori je mimozemšťanka, takže jí to asi ani nepřijde divné) Je prostě svá.
Roy je taky fajn - obstarává nejvíce hlášek, neustále mluví a je takovou nejvíce lidskou složkou týmu. Občas mi připomíná rozpačitého teenagera, co se ztratil na cestě. Vzpomínky na jeho souboj s Krokoušem mě dojali.
Ale nejvíc se mi líbil přístup, jakým autoři udělali Jasona. Konečně přenesl přes tu věc se svojí smrtí a stal se z něj takový trochu Dexter. Suché, černohumorné hlášky, neváhá zabít člověka (a narozdíl od jiných členů Bat-rodinky používá zásadně střelné zbraně), ale má pevný morální kodex. Jistě rozpoluplná postava, ale mnohokrát jsem ho měla chuť pořádně obejmout.
Navíc je, jak se ukázalo, ochoten spolupracovat se zbytek svojí povedené rodinky. Když se šel nasnídat s Timem (aka 3. Robinem, nebo také Red Robinem), mé srdce zaplesalo.
Pokud se přenesete přes neobvyklou kresbu a oprostíte se od předsudků, získáte v Outlaws porci kvalitní zábavy, zajímavé postavy se zajímavou psychologií a minulostí a dobrý příběh.Outlaws jsou prostě svý... A proto je přece zbožňujeme, ne? (ostatně černobílé postavy jsou nudné)
Vaše Tenny
I když možná se mi to líbilo, protože všichni tvrdili, jak je to hrozné. Však to znáte, já jdu proti proudu. Kresba ale pořád nic moc. Ještě uvidíme, ale Jasona mám celkem ráda, tak mu dám šanci. ;)
V minulém článku jsem se zmínila o komiksu Red Hood and the Outlaws s tím, že mě odradila jeho zvláštní kresba. Dnes jsem se rozhodla to překousnout a ještě jednou se zkusit začíst - a velice mě překvapilo, jak rychle a snadno to šlo.
Roy Harper snad kdysi býval superhrdinou, dneska je však spíše lidskou troskou. Vypadá jako feťák, má problémy s pitím, nemá žádné přátele a je na mizině. Aby to bylo ještě lepší, nejspíš ho brzy popraví za zločiny které nespáchal v nějaké zemi na středním východě, kde o demokracii v životě neslyšeli.
Koriand´r (nebo také Kori či Starfire) je rusovlasá mimozemšťanka, která se narodila jako princezna. Bohužel velmi rychle ji její vlastní sestra prodala do otroctví a ona musela bojovat o život. Nyní žije na Zemi a dost se snaží, aby o tom nikdo nevěděl - lidé se jí totiž bojí a nenávidí ji, protože je jiná než ostatní a také kvůli jejím schopnostem.
Jason Todd (aka Red Hood) je psychopat, jak by vám řekl každý lékař z Arkhamu. Dřívě byl Robinem (konkrétně číslo 2), tedy do té doby, než mu Joker rozmátil obličej páčidlem a nechal ho vybouchnout. Jason to samozřejmě nepřežil, ale z neznámého důvodu ho nějaká vyšší síla vrátila zpět do života. Už to ale nebyl ten samý Jason jako dřív. Red Hood je posedlý pomstou, kterou touží vykonat nejen na Jokerovi, ale i na Batmanovi, kterého viní ze své smrti. A je ochoten jít přes mrtvoly...
Tito tři spolu zformují jakýsi zvláštní tým-netým a vzájemně si hlídají záda. Ví moc dobře, že by je zbytek superhdinů nepřijal a tak si žijí tak nějak po svém. A občas po svém také páchají nějakou tu spravedlnost...Protože občas musíte bojovat proti kriminálním živlům jejich vlastními zbraněmi.
Když jsem četla Outlaws poprvé, celkem mě odradila kresba. Jason občas vypadal jako holka, vše je kreslené takovým zvláštním roztřeseným stylem a taky mě moc nenadchl, jak autoři oblékali Starfire. (nebo spíš neoblékali) Na můj vkus toho ukazovala až moc.
Ani k postavám jsem z dřívějška neměla bůhví jaký vztah - Roy byl pro mě ten zrzavý čahoun z Young Justice s ptačí mozkem a rádoby drsnými keci, Starfire jsem měla zaškatulkovanou jako přehnaně teatrální ex-přítelkyni Dicka (prvního Robina, nyní Nightwinga) a Jason... V předchozích komiksech byl vždycky děsně otravnej. Objevil se vždy v novém kostýmu, ovšem se stejnými keci a pořád prudil Batmana, dokud nebyl zpacifikován. (pak ovšem utekl z vězení a začalo to nanovo... kolik vystřídal těch kostýmů, asi čtyři?)
Proto mě tolik překvapilo, že jsem si všechny tři při druhém přečtení hned zamilovala. Z Kori se vyklubala fajn holka, co nepotřebuje, aby jí nikdo zachraňoval a naopak až s téměř mateřskou trpělivostí zachraňuje z prekérních situací Jasona s Royem. A její přístup k sexu mě pobavil. (a pohoršil veškeré americké pruderní matky, které jí označili za lehkou děvu a i hůře) Ale co je špatného na tom, že si žena spí s kým chce, aniž by se vázala? (navíc Kori je mimozemšťanka, takže jí to asi ani nepřijde divné) Je prostě svá.
Roy je taky fajn - obstarává nejvíce hlášek, neustále mluví a je takovou nejvíce lidskou složkou týmu. Občas mi připomíná rozpačitého teenagera, co se ztratil na cestě. Vzpomínky na jeho souboj s Krokoušem mě dojali.
Ale nejvíc se mi líbil přístup, jakým autoři udělali Jasona. Konečně přenesl přes tu věc se svojí smrtí a stal se z něj takový trochu Dexter. Suché, černohumorné hlášky, neváhá zabít člověka (a narozdíl od jiných členů Bat-rodinky používá zásadně střelné zbraně), ale má pevný morální kodex. Jistě rozpoluplná postava, ale mnohokrát jsem ho měla chuť pořádně obejmout.
Navíc je, jak se ukázalo, ochoten spolupracovat se zbytek svojí povedené rodinky. Když se šel nasnídat s Timem (aka 3. Robinem, nebo také Red Robinem), mé srdce zaplesalo.
Pokud se přenesete přes neobvyklou kresbu a oprostíte se od předsudků, získáte v Outlaws porci kvalitní zábavy, zajímavé postavy se zajímavou psychologií a minulostí a dobrý příběh.Outlaws jsou prostě svý... A proto je přece zbožňujeme, ne? (ostatně černobílé postavy jsou nudné)
Vaše Tenny
čtvrtek 19. dubna 2012
Co z New 52 stojí za přečtení?
Pokud se aspoň trochu zajímáte o komiksy, jistě víte, že DC comics (viz můj předchozí článek o komiksech) již v minulém roce začalo obrovský reboot všech vydávaných sérií. Prostě šlus, jedeme úplně od začátku, zapomeňte na všechno, co jste si dosud přečetli. Pravověrné fandy to samozřejmě naštvalo, ale na druhou stranu to přilákalo spoustu čtenářů nových, jelikož není třeba znát tuny předchozí historie a vývoje té či oné postavy, abyste si komiks mohli užít. Dalo by se říct, že to byl od DC chytrý tah, protože má prý po dlouhých letech konečně vyšší prodeje než konkurenční Marvel.
Nová rebootová řada je nazvaná New 52, přičemž 52 značí počet nových sérií. Není samozřejmě v lidských silách sledovat všechny... Já sama nyní sleduji 6 sérií.
Co jsem si všimla, překvapivě dost sérií se netýká klasických superhrdinů. Jedna série je podle seriálu Supernatural, je tam i kovbojka, upířina a jiné, ale o těch nemám žádné info, jelikož jsem je nečetla. (komiksy tohoto typu mě neberou) Také je poměrně dost týmovek, aby se v tom čert vyznal. (navíc když se jmenují podobně, je v tom bordel - máme Justice League, ale také Justice League International a Justice League Dark)
Jinak je ale New 52 vhodná nejen pro zažrané komiksové fanoušky, ale i pro ty, který s komiksy teprve začínají a rádi by o nich věděli víc.
Jaké série z New 52 vám tedy mohu doporučit?
Nová rebootová řada je nazvaná New 52, přičemž 52 značí počet nových sérií. Není samozřejmě v lidských silách sledovat všechny... Já sama nyní sleduji 6 sérií.
Co jsem si všimla, překvapivě dost sérií se netýká klasických superhrdinů. Jedna série je podle seriálu Supernatural, je tam i kovbojka, upířina a jiné, ale o těch nemám žádné info, jelikož jsem je nečetla. (komiksy tohoto typu mě neberou) Také je poměrně dost týmovek, aby se v tom čert vyznal. (navíc když se jmenují podobně, je v tom bordel - máme Justice League, ale také Justice League International a Justice League Dark)
Jinak je ale New 52 vhodná nejen pro zažrané komiksové fanoušky, ale i pro ty, který s komiksy teprve začínají a rádi by o nich věděli víc.
Jaké série z New 52 vám tedy mohu doporučit?
pondělí 9. dubna 2012
Zásadní nedostatek mého charakteru
V angličtině se tomu říká "flaw" a je to taková ta chyba vaší osobnosti, kterou má každý. Prostě nejsme dokonalí, že ano. Akorát to někteří maskují lépe a jiní hůře.
Dneska jsem hodně přemýšlela o tom mém. Ne o všech, jenom o tom jednom, který se projevuje snad nejčastěji a nejvíce. Všímají si ho i ostatní lidé a byl mi mnohokrát vyčten, ať rodiči, přáteli či těmi, se kterými se znám jenom přes net.
A jaký že to je nedostatek?
Vzdávám věci předem. Jak matka dnes ve výbuchu vzteku pronesla, házím flintu do žita a utíkám před bojem.
A své útěky si umím vždy hezky odůvodnit. (I když někteří mi dost nahrávají - jako otec, který mě přihlásil na jistý kurz, aniž by se mě vůbec předem zeptal, jestli mám čas a chci tam chodit. A pak se diví, když tam nechci...)
Nevím, čím to je. Možná tím, že jsem pesimistka a vidím všechno černě. Možná proto, že jsem líná a prostě se ni nechce vydávat to nadbytečné úsilí. Možná proto, že příliš neoplývám odvahou a mívám z věcí často i iracionální strach. Nebo jsem se s tím prostě narodila, bůh ví.
Nemám ambice. Nemám takové ty Narutovské sny, kdy se někdo snaží dosáhnout svého snu a cíle za každou cenu. Já životem proplouvám. Nejdůležitější je tady a teď, ne to, co bylo, či to, co bude.
S tímhle nedostatkem nic neudělám. Jo, možná bych mohla, ale prosím vás... Já bych to vzdala předem. Tak by bylo fajn, kdyby mě lidi prostě brali takovou, jaká jsem. Nebudu se měnit jenom proto, že se to někomu nelíbí, protože to bych to už nebyla já. A navzdory tomu, co byste si mohli myslet, já mám sebe samu docela ráda.
A to by bylo vše.
Howgh.
Tenny
P.S. : Ne, tento blog jsem ještě nevzdala předem, jenom se mi nechce nic psát.Asi bych měla číst méně úchylných fanfikcí.
Dneska jsem hodně přemýšlela o tom mém. Ne o všech, jenom o tom jednom, který se projevuje snad nejčastěji a nejvíce. Všímají si ho i ostatní lidé a byl mi mnohokrát vyčten, ať rodiči, přáteli či těmi, se kterými se znám jenom přes net.
A jaký že to je nedostatek?
Vzdávám věci předem. Jak matka dnes ve výbuchu vzteku pronesla, házím flintu do žita a utíkám před bojem.
A své útěky si umím vždy hezky odůvodnit. (I když někteří mi dost nahrávají - jako otec, který mě přihlásil na jistý kurz, aniž by se mě vůbec předem zeptal, jestli mám čas a chci tam chodit. A pak se diví, když tam nechci...)
Nevím, čím to je. Možná tím, že jsem pesimistka a vidím všechno černě. Možná proto, že jsem líná a prostě se ni nechce vydávat to nadbytečné úsilí. Možná proto, že příliš neoplývám odvahou a mívám z věcí často i iracionální strach. Nebo jsem se s tím prostě narodila, bůh ví.
Nemám ambice. Nemám takové ty Narutovské sny, kdy se někdo snaží dosáhnout svého snu a cíle za každou cenu. Já životem proplouvám. Nejdůležitější je tady a teď, ne to, co bylo, či to, co bude.
S tímhle nedostatkem nic neudělám. Jo, možná bych mohla, ale prosím vás... Já bych to vzdala předem. Tak by bylo fajn, kdyby mě lidi prostě brali takovou, jaká jsem. Nebudu se měnit jenom proto, že se to někomu nelíbí, protože to bych to už nebyla já. A navzdory tomu, co byste si mohli myslet, já mám sebe samu docela ráda.
A to by bylo vše.
Howgh.
Tenny
P.S. : Ne, tento blog jsem ještě nevzdala předem, jenom se mi nechce nic psát.Asi bych měla číst méně úchylných fanfikcí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)